čtvrtek 25. října 2012

DIY JUVENILIE



 Postavit si vlastní skate spot je od dob co Pontus Alv vydal video In search of the miraculous v módě jako nic jinýho. Nás přirozeně tahle vlna zasáhla plnou silou, takže bylo jen otázkou času, než namísto sjíždění spotů, který postavil někdo jinej, postavíme něco vlastního.

Ideální místečko na stavbu


 Přestože pro výrobu vlastních překážek potřebujete jen málo věcí, strategickým rozhodnutím, který musíte podstoupit je výběr vhodnýho plácku. Místo musí být dostatečně velký, povrch nesmí být mega hrubej, v okolí musí být ideálně dostatek surovin a zároveň je dobrý, když je místo trošku odlehlý, protože moc pozornosti taky škodí. Místo, který jsme si pro naše první DIY pokusy vybrali my, bylo objeveno víceméně dílem náhody - jedná se o opuštěný vojenský prostor uprostřed lesa, který jsem objevil na jednom enduro výletu po okolí. V lokalitě jsou kromě zachovalého parkoviště, kde se všechno nakonec odehrálo ještě dvě uzavřený haly a hromada materiálu - cihly, štěrk a zejména betonový skruže, který mi vlastně nápad něco postavit vnukly.

Do kárky se vejde všechno

 Takže jednu sobotu na konci září jsem nakoupil cement, sbalil do auta kárku, koště, lopatu, kanystr s vodou a další nezbytný propriety pro stavbu. Bohužel první den jsem na stavbu zbyl sám, protože zbytek party měl už na ten den různý jiný plány a povinnosti. V plánu tak bylo obhlídnout terén a postavit jednoduchou lavičku z cihel a betonovýho bloku. To se mi podařilo až překvapivě rychle, i když byl výsledek trošku vrtkavej... 


Takže co - lavička byla postavená, ale dočasně nepoužitelná. Rozhodl jsem se položit základy budoucímu rádiusu. Na ten bylo potřeba dopravit 2 betonové bloky od cca 0,5km vzdálené haly. Jakmile jsem provedl první pokus s tím kusem betonu jen pohnout, došlo mi, že to asi nebude tak snadný, jako to znělo před dvěma větami. Prvním problémem bylo, že skruž se nacházela ve škarpě a druhá a velice podstatná - bylo to neskutečně těžký :) Nakonec se mi pomocí jednoduchý kladky podařilo blok naložit na kárku, ale to byl jen začátek Odyssey - odvézt tu věc na kárce s poloprázdnýma kolama skoro celou cestu do kopce....ufufuf!!Nakonec se mi nějakým zázrakem a prakticky jen silou vůle podařilo dopravit na místo ještě jeden blok, takže základ byl na místě.

Výsledek prvního dne


 V neděli už jsme se na výpravu naštěstí sešli tři. Do týmu úkáček se přidal i Pluhy a Jary. Dovezli jsme ještě jeden rovnej betonovej blok, železnou tyč, další várku písku, cementu a dali průchod kreativitě, protože jsme neměli vůbec tušení co vlastně postavit. Nakonec kus trubky putoval do země a stal se z něj parádní pole jam. Využili jsme asfalt nadzvedlej kořenama jako nájezd pro skočku vyrobenou z podepřenýho bloku.

Jary s Pluhym vymejšlí skočku

Pluhy hladí bouli
Poslením projektem byla boulička před rádiusem vyrobená z otočený zlomený skruže. Na všechno jsme uhladili nájezdy, ještě chvilku se kochali, trošku zajezdili na už zatvrdlý lavičce a odjeli pryč s příslibem návratu příští víkend...

Jary připravuje místo na pole jam

Finální skočka. Omlouváme se stromu napravo za tu uřízlou větev!


 Bohužel od tý doby už nám vůbec nepřálo počasí, takže i když překážky byly ready, nebyly kvůli vlhkosti sjízdný. Nakonec jsme se s Pluhym asi 3,týden po akci vrátili na místo činu. Nepříjemným překvapením bylo, že většina překážek trpěla dětskýma nemocema, který značně znemožňovaly ježdění. Zásadním problémem bylo to, že poloměr betonový skruže se jen asi o pár cm větší než je délka prkna, takže při nájedzu hrozil dost nepříjemnej zásek o nose.

Celkovej pohled na spot před vyčištěním rozjezdu

Podobně boule nebyla vůbec tak mírná jak se na první pohled zdála a při přejezdu jste musel trošku balancovat v rock´n´rollu, abyste jí vůbec přejeli. Zbytek překážek byl ale v pohodě, takže jsme obrousili trošku rzi z pole jamu a ze skočky si zaskákali do louže a bahna pod ní. Fotografové Dawe ani Jary neměli ten den čas, takže jsme si akorát zaskejtovali, popřemejšleli jak překážky na jaře vylepšit, aby byl sjízdnější, sbalili nářadí a dali našemu prvnímu DIY spotu v lese minimálně na půl roku volno. Doufejme, že na jaře ho najdeme ve slušným stavu a budeme moct pokračovat v budování.

Poslední stav - stavbyvedoucí na obhlídce jedu sychravou říjnovou neděli

sobota 13. října 2012

Christian Hosoi a jeho houbičková story

Ačkoli je vyžilej profík Chris Hosoi už skoro 13 let čistej jak lilie, pořád má v rukávech spoustu historek z dob svý největší slávy, v nichž hrajou drogy hlavní roli. Tahle jedna konkrétní, kterou vyprávěl pro Vans Off the wall TV doprovázená skvělejma animacema, je fakt k popukání!!

pátek 12. října 2012

KICK TO KILL!!!

Jsou toho plný časopisy, internet, videa, nákupáky   - přehršle zaměnitelnejch jmen, triků, fajvek na botách, Shake Juntů na gripech, Havlovskejch slim fit kalhot, longboardíků, krujzříků a kdoví čeho všeho ještě. Přišel čas, aby někdo řek DOST! lurkerům a haterům na diskuzích na Skaterocku. Někdo by měl zastavit nekonečný sdílení Instagramovejch nesmyslů, který z nás dělaj otroky "skejťáckýho paradigmatu" ( pro případné zájemce doporučuji knižní titul Média, psychoanalýza a jiné perverze), který se jen točí kolem tupýho promítání sebe sama skrze skate značky. I takový debílci, co pláčou na svým blogísku o tom, jak je to všechno špatný by měli dostat do držky!




Je na čase ukázat, že skateboarding není jen hračka pro děcka, módní doplněk pro puběrťačky, ale ani zdroj mamonu a dojná kráva pro cirkusy typu Street League a lobby energiťáků! Vyhlašujeme skejtovou třídní revoluci!! Konec přizdisráčství! Vytáhněte kukly, kudly a  džínový vesty! Přichází MANWOLFS!!!

Tahle banda skejtovejch sígrů,který byste ve svým parku potkat asi nechtěli, pochází z málo známýho filmu se skejtovou tématikou MACHOTAILDROP, na jehož vzniku se podílel i éS footwear ( och, jak ironické, že impluz pochází z korporátní sféry a je tedy nejspíš motivován ziskem!), John Rattray a Rick McCrank. Nicméně Manwolfové přežili jak film, tak i éS a žijou si vlastním životem.


Filozofií Manwolfů je fascinace čímkoli brutálním a dle jejich hesla KICK TO KILL je jasný, že násilí jim vůbec neni cizí, ba naopak jde o formu seberalizace. Jakkoli jde samozřejmě z větší části o nadsázku, má tohle hnutí v sobě cosi sympatickýho, protože narozdíl od veškerý komerce ve skateboardingu ( a nejen v něm!) nepostrádají autenticitu, surovost a opravdovost, která zoufale dnešnímu světu chybí. Smyslem je ukázat, že k tomu, abyste se na skejtu bavili vůbec nepotřebujete nejnovější model P-Rodů a jiný hipseřiny. K dokreslení dojmu poslouží výňatek z ofiko textu distributora filmu:

Snem každého skatera je stát se profesionálem a být angažovaný velkou společností. Ale jaké stinné stránky má celoživotní kontrakt a jak se k celému kultu staví divocí skateři žijící v lesích okolo opuštěného zábavního parku?


Mytologie vlkodlaků se  omezuje prakticky na dva symboly: zlatou useknutou ruku, která vládne magickou silou a ještě vyobrazením jednoho z Manwolfů, kterej většinou zdobí záda džínovejch vest, skejty nebo motorky.....Duchovním vůdcem,hlavou  nebo alespoň zakladetelem hnutí je Billy Wood.

Pokud máte taky dojem, že je něco špatně, přidejte se do řad Manwolfů!!! Přidávám dvě "agitační" videa, abyste věděli zač je toho loket! BE A MANWOLF TODAY!!!!