pondělí 10. září 2012

Interview: SOLE Tech CEO Pierre-Andre Senizergues

Pokud Vám výše uvedené a těžko vyslovitelné jméno nic neříká, vězte, že tenhle pán je zakladatelem a vlastníkem ( což se dneska obzvlášť počítá ! ) malého impéria jménem SOLE Tech, které sdružuje značky Etnies,Emerica, Altamont, Thirty Two, Etnies Plus a moje oblíbené výzkumné pracoviště STI Lab.
Pierre není maník, ktereý by se přes mrtvoly hnal za bohatstvím, ale naopak podporuje či přímo vytváří spoustu dobročinejch akcí většinou s eko-akcentem, který by vůbec dělat nemusel, ale očividně má velkej smysl pro společenskou zodpovědnost, takže nad věcma přemejšlí nejen trošku jinak,ale hlavně asi o něco dýl....
Pluhy z Androbotu si dal tu práci a pro ty z vás, kdo nevládnete cizími jazyky rozhovor přeložil a najdeteho na  Androbot webu.

Po přečetní rozhovoru si tak možná příště, až budete ve skateshopu stát před sekcí s botama uvědomíte, že botky od Etnies a Emericy maj v sobě něco navíc a budete vědět, že tomu, kdo je pro vás vyrobil záleželo i na něčem jiným, než jen jak z vás dostat co nejvíc prachů.

neděle 26. srpna 2012

Janne Saario - Second Nature

Kámoš Vašo mě upozornil (a patří mu za to nesčetné díky!) na dokument firmy Element o jejich jezdci Janne Saariovi. Nevím kolik znáte skejtrů z Finska, ale řekl bych, že když nebudeme počítat Arta tak jich asi dohromady moc nedáme. O to víc ale pak, zdá se, ve skateboardingu vyniknou. Janne už vyrost z časů hrocení pro last party ve videjích (pamatujete ten z Rise Up?), ale skateboarding se z jeho života rozhodně nevytratil, protože se věnuje stavbě skateparků a to přirozeně ne ledajakých! Zhruba 19 minut dokumentu shrnuje Janneho vztah ke skejtování, návrhy prvních parků v Helsinkách a realizaci Steel parku kdesi ve Švédsku. Kdyby vám vrtalo hlavou, proč se to jmenuje Steel park, tak vězte, že na dohled parku stojí jedna z největších švédskejch oceláren. Když si její odpad zkombinujete s Janneho enviromentalismem ve vztahu k navrhování skateparků vychází z toho absolutní bomba!!!


"Second Nature" A Documentary Film About Janne Saario from ELEMENT SKATEBOARDS on Vimeo.

To si dejte! To nemůže zklamat nikoho!!

neděle 19. srpna 2012

Son of a ditch!!!

                                                 V dnešní době je docela vzácnost narazit na spot, kterej by nebyl alespoň málo mediálně známej(notabene v ČR, kde je dobrejch spotů jako šafránu). O to větší radost člověku udělá, když se mu podaří najít místo, který ve finále ani nečekal, ale pěkně popořadě.....

Má úchylka hledání sjízdnejch ditch spotů v ČR je celkem známá věc.Během posledního půl roku jsem čas, který je v mém denním plánu věnován prokrastinaci, zasvětil prohlížení nejrůznějších podivnejch stránek s cílem najít co nejvíc podobnejch míst.Výhodou takovýho hledání je to, že ditch spoty jsou většinou pozůstatkem nějakých zvláštních urbanistických staveb s pestrou historií, takže se člověk mimoděk dozví i spoustu zajímavých informací okolo.

Slyšeli jste někdy o tzv. Krušnohorském přivaděči? Jedná se o systém kanálů, kterým byl odkloněn tok řeky Bíliny z důvodů těžby uhlí. Vlastně celý severozápadní Čechy v okolí Mostu a Chomutova jsou touhle činností dost poznamenaný (tak to asi všichni víme) a svým způsobem zajímavý (takovým bizarním způsobem:).
Ducati je nejlepší motorka na polňačky a louky, kam se hrabe KTM!! :)

Takže jednoho obzvláště parného srpnového víkendu - zas tak moc jich nebylo, takže asi snadno odvodíte kdy to přesně bylo - jsem si naplánoval trasu po stopách přivaděče. Vzhledem k tomu, že i přes slibovanou hojnou účast jsem nakonec na cestu zůstal sám, rozhodl jsem se spojit dvě příjemný věci a vyrazil hledat spoty na motorce.

První zastávkou týhle "self-tour" byl Mosteckej skatepark. Když už je člověk jednou v tý oblasti tak by byl hřích ho vynechat. Streetová část je tvořená překážkama od Presbetonu takže lavičky, bedýnky, květináče,...tu a tam DIY rádiusek. Park rozhodně není špatnej, ale asi jsem byl zthulej z motorky či co, takže jsem nic moc nepředved a lehce frustrován svým "výkonem" pokračoval dál v cestě.

Další zastávkou byl ditch u Kyjický přehrady, o němž jsem se tady již jednou zmiňoval. Jedná se o suchej přepad bývalý nádrže. A je to opravdu ditch jak má být - na fotkách samozřejmě vypadal docela pozvolnej a beton sjízdnej. Realita je samozřejmě taková, že při sjezdu dangeru (stačí z půlky, ze shora byste se zabili) vletíte ve full speedu na struhadlo, který se nachází na dně a na to, že byste vyjeli na tu kolmější stěnu, si nechte zajít chuť!
Nicméně nemůžu říct, že by se v Kyjicích nedalo skejtovat vůbec. Nejlepší podmínky pro ježdění jsou přímo pod mostem, kde je beton malinko víc chráněnej před vlivama počasí a navíc je i díky graffiti o něco hladší. Tady se dá docela dobře dojet na wallridovou stranu a na tý mírnější straně se dá i zlehka zatrikovat nějakejma jistotkama typu ollíček. Ale vaše vysypaný ložiska a hrubým betonem vorvanej skejt vás budou hrozně proklínat :)
Zátiší Kyjickýho struhadla
Tady se dá dokonce skejtovat!

Nuže tolik o Kyjicích, po zhruba půl hoďce byly vyčerpány skoro všechny možnosti spotu pro danou chvíli takže jsem se přesunul o kousek dál.

Přivaděč za Málkovem
 Dalším cílem byla vesnička Málkov kousíček za Chomutovem hned na silnici směr KV. Tady se podle satelitní mapy měl říční přivaděč rozdvojovat a jedno z koryt mělo být suchý a tudíž potenciálně jezditelný. Po příjezdu do Málkova a první cestou přes pole na silniční motorce takřka všechny naděje pohasly, protože levý koryto bylo částečně zaplavený a stalo se domovem tisíce žab, ani krátká procházka podél koryta neposkytovala naději na zlepšení . Kam až oko dohlédlo bylo koryto mokrý.....asi stejně jako jsem byl já zpocenej v tý motorkářský bundě!
Takže v Málkově se jezdit určitě nedalo, o tom nemohla být řeč. Ještě jsem chvilku kroužil po okolí na prašnejch cestách a nějakým podivuhodným způsobem jsem se dostal na cestu uzavřenou bránou, kterouj sem musel objíždět škarpou, abych se dostal zpátky na hlavní. Poslední šancí zůstávalo místo, kde se koryto rozdvojuje. Je to ještě o kousek dál směrem na Vary. Nedbaje zákazu vjezdu všech motorových vozidel jsem se dostal na místo skrytý mezi stromy, který bezesporu bylo místem nesčetných případů německé sexuální turistiky. Shodou okolností právě na tomhle místě jsem konečně našel to, co jsem hledal - suchý koryto.

Začátek koryta

Zaradoval jsem se a přirozeně jsem ihned vyrazil na obhlídku terénu (bohužel bez motorky, kterou jsem musel nechat na místě). Povrch vypadal víceméně stejně jako v Kyjicích, horší bylo, že v korytu bylo pořád hodně bordelu, takže bez lopaty bych si asi nezajezdil. Povzbuzen optimismem z nálezu jsem se vydal po proudu řeky hledat v přivaděči místo, kde by bylo koryto čistější, popřípadě i nějaký členitější terén než pouze bank-to-bank.


Betonové meandry - WTF?!
Říčka se hezky klikatila a lákala mě pořád dál a dál s nadějí, že "za příští zatáčkou už určitě něco bude". Ušel jsem korytem zhruba 1,5km, když se stalo nemyslitelné - objevil jsem DIY spot, který někdo v korytu postavil!!! Samotná překážka není nic extra - na horní hraně banku je přidanej obrubník a vedle je prodlouženej malým extensionem. Kdybyste tohle měli v parku tak nad tím asi ani nevzdychnete, ale když uvážím všechny okolnosti, který mě k tomu místu dovedly, půsbilo na mě jako Boží zjevení!! Vůbec netuším, kdo tenhle DIY postavil, na extensionu jsou iniciály MM tak nevím jestli se náhodou konkurenti lentilek M&M´s neinspirovali energiťákem Burn a nerozjížděj nějakou guerillu....:) Každopádně pan MM má odě mě největší respekt a díky!!!
MM je frajer - dobrá práce!

Pohled z prostředního pásu, kterej slouží jako rozjezd
Z obav o bezpečí biku jsem bohužel nedošel korytem až na konec suchýho místa, takže je možný, že přivaděč by mohl vydat ještě nějaké překvapení....ale o tom až zase příště.

Tak to dopadá když máte místo stativu helmu a fotíte na samospoušť, která si blejskne kdy se jí zachce - bezhlavej feeble!
Nakonec ještě pohled na Erzgebirge - silnice jsou tu fakt fajn!

Killing season

Nevím jak vy, ale já osobně moc videa ze skejtovejch tour rád nemám. Buď jsou týpci pořád někde na podpisovce nebo demu v lokálním parku, kterej je většinou hrozně nudnej, takže akorát všichni dělaj triky přes pyramidu, nebo pokud je tour pořádaná v nějaký exotičtější zemi (rozuměj měřítkem Amíka, takže nejen Indie, ale i Rumunsko nebo nedejbože ČR), tak se celej trip zvrhne ve zdlouhavý záběry krajinek a kecy typu: "Dude, that country is crazy". Prostě skejtovejch tripů různejch týmů ze včech částí světa i vesmíru jsme všichni viděli milion.

Čas od času se ale najde trip, kterej ačkoli naplňuje všechna výše zmíněná klišé, je prostě zajímavej a pustíte si všechny videa od začátku do konce. Přesně tímhle případem je Killing Season - 4dílný příběh putování napříč Vietnamem na jednostopých vozidlech (motorky to nazvat nelze). Mezi známější účastníky zájezdu patří např. Jerry Hsu, Joey Pepper, Michael Mackarodt nebo Javier Mendizabal. Na to, že se jednalo o skejtovej trip, tak je tam samotnýho skateboardingu pohříchu málo, ale o to víc místa zabírá příběh, což není vůbec na škodu! Pokud máte zájem shídnout galerie jednotlivých členů z Instagramu, běžte na stránku SkateboardMag

pátek 10. srpna 2012

Klenot z Kutné Hory

Po delší době se opět objevuje rubrika Spot searchlight. Ta se prozatím víceméně omezovala na západ rebubliky, protože tahle část republiky je pro mě nejlépe dosažitelná. Úplnou náhodu jsem ale narazil na hodně hezkou nádrž tentokrát na východ od Prahy, konkrétně v městě stříbra - Kutné Hoře. Bezcílné bloudění po webu za časů nekonečného pracovního pátku mě zcela nečekaně skrze IDNESovské Rajče postavilo před fotku super nádrže s poněkud šílenejma dispozicema. Nebudeme si nic nalhávat, buďme realisté, dno nádrže nijak zvlášť jezditelný nebude, ale i tak by tahle pastva pro oko poskytla mnoho příležitostí pro nějaký ten tríček.
Velmi dobrá zpráva, kterou se mi podařilo vyčíst mezi řádky tamního regionálního plátku je však ta, že Kutná Hora je na tom v současnosti se skateparkem dost bledě a objevují se plány na využití tohoto místa k.....jo, tušíte správně!!! Vypadá to, že skejtovej Bůh z mýho hrnku na kafe se konečně začíná usmívat na tu naší malou zemičku a obdařuje ji skjetovýma květinama. (pokud nemáte tušení co tenhle blábol má znamenat, podívejte se co vyrostlo v Klatovech).



Takže pokud by se nějakej odvážlivec rozhodl tenhle poklad z Kutný Hory hledat musí: 1) mi zavolat, protože se tam chci určitě podívat!; 2) hledat v KH kopec jménem Sukov, na němž by tahle nádrž měla bejt; 3) nebo prostě zadat do GPSky 49°58'10.276"N 15°15'57.769"E
Držme klukům z KH palce ať jim to s parkem dopadne!!

úterý 7. srpna 2012

Mall - grabbing aneb 1000 důvodů proč neskejtovat

V Čechách sice ještě mall-grabbing není sice tak rozjetej jako za velkou louží, ale soudě dle strmě rostoucího počtu lidí, kteří  se po českých rozbitých chodníčcích pohybují na čím dál tím větších prknech (nehledě na pohlaví), se dá očekávat, že tento trend zcela jistě silně zasáhne i naši domovinu. Pokud si nejste jistí, co se za tímhle slovním spojením skrývá, vězte, že se jedná o podivný způsob přepravy prkna s podivným "grabem" za přední truck, který křičí do světa, že jste na tom prkně stáli jen doma v obýváku a do nákupáku si ho nesete jen jako těžítko.

Nevím sice kdo stojí za blogem Why I don´t skateboard, ale musím říct, že každý post tohohle bloggera Vás musí posadit na zadek smíchy....nebo alespoň mě jo :)
Jestli se chcete podívat jak vypadá dno "boardingu", klikejte na  http://whyidontskateboard.tumblr.com/

úterý 24. července 2012

Nemoc dnešní doby - I.

Žijeme v době nezastavitelnýho úprku kupředu ve všech oblastech lidskýho snažení. Ani skateboading není výjimkou, jakkoli se snaží pořád působit opačným dojmem.
Pryč jsou časy kdy jeden part nebo video utvářelo celou nastupující generaci a triky se studovaly z VHS pásky do tý doby, než se na kazetu nedalo koukat. V dnešní masový době plný HD GoPro kamer a intuitivně ovládanejch střihačskejch studií je výroba pěknýho videa s trochou talentu otázka několika hodin. Výsledek tohohle trendu je, že skouknete super natočený skate video, říkáte si "hmmm ten Jaws to z těch 30 schodů docela zabil" a klikáte NEXT, aniž by na vás právě shlídnutý video (jakkoli bylo super) nechalo hlubší vliv. Otrava z týhle nadprodukce všeho, se u mě většinou dostavuje v neděli když nemám celej den co dělat a sjíždím to, co mi za celej tejden uteklo. Kdybych v neděli večer našel v divokých vodách internetu uniklou pirátskou kopii Stay Gold 2, myslím, že bych si jí snad už radši ani nepustil. Tahle "Bangin´doba", kdy všichni umí všechno do všeho, ze všeho a na všechno prostě musí člověku zákonitě začít lézt krkem. Proto potěší, když člověk čas od času narazí na něco, na co se třeba i po delší době rád koukne znovu. Tímhle sáhodlouhým vylitým srdíčkem jsem chtěl zlehka uvést novou "rubriku". Nerad bych sklouznul k tupýmu přebírání a postování zahraničních videjí jak na běžícím pásu. Prostě vždycky jednou za čas vyberu z toho nesčetnýho množství tu perlu, která podle mě září nejvíc....

Dneska jsem vybral Silase a jeho pohodový video z Oregonskejch parků. Tenhle člověk, kterej pokud vím jeden rok vyhrál i SOTY, neni ten typ, co by se na velkejch stadionech snažil o mega prize money. Většinou není moc vidět, ale když už se objeví, tak to stojí za to. Posuďte sami!

čtvrtek 5. července 2012

Černá kronika:Black Cross Bowl je minulostí

Tak po delší době zase jedna hodně smutná zpráva: legendární Black Cross bowl, kterej měl na svědomí godfather DIY skateboardingu Pontus Alv, se bohužel odebral na věčnost.
Není nám bohužel znám důvod likvidace tohohle legendárního místa, ale předpokládáme, že se zřejmě stal obětí vlny urbanizace, která byla většinou důvodem zániku nejrůznějších DIY spotů.

Fotogalerii z rozlučkový akce s Blackcross bowlem, kde shořel i onen kříž, najdete tady.

Pokud byste chtěli další info, doporučuju: http://www.blackcrossbowl.com/


Frantík Lukáš a jeho tůr po nejbru

Loňskej (?) evropskej skater of the year Lucas Puig uspořádal k příležitosti představení jeho nový boty u Adidas malej trip s felákama kolem svýho rodnýho města Toulouse. Ačkoli už absolvoval x tripů po celým světě, je to prostě klasickej francouz a doma to má prostě nejradši.
Tour začala na vlastnoručně postaveném gipsy DIY spotu doma v Toulouse, z něhož Lucas už docela dlouho posílal fotky na Instagram a který se konečně poprvé pořádně předvedl ve videu. Nutno říct, že z některých triků, který Lucas vyprásknul na svý oblíbený "boobies" překážce se vám asi protočí panenky. Vejlet dál pokračuje v lehce snobským stylu, kterej kontrastuje s gipsy stylem DIY spotu, protože kluci vyrazej v novým meďáku po francouzský riviéře přes Marseille až do Cannes. Příjemná záležitost! Check it!

¨
Jinak co se Lucasova promodelu týče - Clemens Dyckmans ze serveru weartested.de, ho právě testuje a podle všeho by se mělo jednat o hodně velkou pecku. Tak se necháme překvapit....

neděle 1. července 2012

éS ACCEL - historie nejlepší skate boty všech dob


Docela dlouho jsem si v poslední době lámal hlavu, čím opět oživit blog. Nápady byly rozličný a na jejich realizaci v budoucnu doufám dojde, ale prozatím, jsem se rozhodl držet takříkajíc svého kopyta a jako typický sneaker freaker (ti co mě znají ví, že bot opravu nemám málo) jsem se rozhodl vytvořit historickou perspektivu ikonický boty od ještě ikoničtější značky, která ale k mé neskonalé lítosti doplatila na špatný tržní podmínky a nástup gigantických obuvních firem do odvětví výroby skate bot. Řeč není o nikom menším  než o éS footwear!!

Značka éS vznikla před zhruba 15lety jako odnož SOLE tech, který v té době tvořilo pouze Etnies ( v současnosti pod SOLE tech  spadá taky Emerica, Altamont, Etnies+, Thirty-Two ). Vznik této značky skrze zakladatele Etniesu, Sole tech CEO, skateboardistu a ekologa  Pierra Andrého Senizerguese byla odpověď na v té době rostoucí fenomén high tech skate bot, které měly kořeny zejména v basketbalu. Nutno říct, že éS si opravdu našlo svoji pěknou "market nieche" a její fungování se zapsalo do historie skateboardingu zlatým písmem.Stejně jako její nejznámější bota Accel....
První model éS Accel - rok 1995

Model k 15. výročí Accelu v legendárních barvách Konstonova prvního modelu. Poznáte rozdíl?

Accel patří k éS "since day one". Sice to nebyl úplně první model a po internetu kolují zvěsti, že kdysi dávno se stejná bota objevila s visačkou Etnies, ale přes to všechno, se tahle bota z první kolekce stala téměř přes noc hitem. Pierre André se při jejím designování řídil heslem, že co si člověk udělá sám je stejně nejlepší, takže kompletní návrh pochází přímo od něj. Na svou dobu měla bota typický "bulky shoe" tvar (US výraz pro pořádně vystlanou botu, schválně si zkuste dát Accel vedle Janoskiho promodelu od Nike a hned pochopíte co to znamená), ale naopak vynikala svou výdrží, která byla v té době asi 4x vyšší než u ostatních bot. Velmi rychle si jí oblíbily všechny hvězdy, které pro éS tehdy jezdily - jezdil v nich Koston, Tom Penny, Arto Saari, PJ Ladd.... Důležitým vizuálním prvkem, který Accel přinesl botám éS bylo "obrácené C" na boku boty, díky němuž se stala značka snadno identifikovatelná a zároveň se dala snadno přenést na nové modely, které jednoduchým způsobem odkazovaly na původní Accel. 

Jelikož esencí značky éS byla inovace, bylo jasné, že ačkoli se z Accelu stal hit, je nutné jí dál upravovat a vylepšovat. Tak vzniklo několik variací na téma Accel, které se snažily ještě vylepšit původní verzi, ale navzdory tomu se původní podoba boty udržela v katalogu až do úplně poslední kolekce Spring 2012.
Můj osobní favorit - Accel Plus

Accelerate - první model s gelem v podrážce
Maccel - přetechnizovanej macek

Většího remaku se Accel dočkal až v roce 2006, kdy už naplno běžela éra šílenství po jednoduchých vulkanizovaných modelech. Trendu maximálního zjednodušování bot ještě navíc s vulkanickou podrážkou, kde je vám skoro všechna technologie k ničemu éS narozdíl od Emericy nikdy moc nerozumněl a ve finále to byl možná jeden z důvodů jeho pádu. Nicméně se dokázali dobře popasovat s tím, co je momentálně in a Accel  tak zhubnul o nějaký ten molitan a místo klasického cupsolu dostal na spodek vulkaniku. A zase to byl hit, nedá se svítit! Tenčí bota, skvělý boardfeel v kombinaci s výborným tvarem původního modelu přispěly mimo jiné i ke zvolení Silase Baxter-Neila skterem roku, protože když se podíváte na jeho profil na éSpecial, v ničem jiným Silas v té době nejezdil. Později se vulkanizovaný Accel alias Square One dočkal i vyšší verze mid, která líp chránila kotníky.

Oblíbenej Square One v barvách és team manažera Scuba Steva.



Další zlomový okamžik pro Accel nastal v roce 2007. éS se narozdíl od jiných značek nechtěl vézt na vlně "skejtovech cviček" ( termín Honzy Václavovice :) a rozhod se světu ukázat, že high tech cupsole modely dokážou strčit vulkanizoaný boty do kapsy. Tak vznikl Accel TT (top technology). Původní silueta se opět zúžila, model dostal novou flexibilnější cupsole podrážku s G2 gelem pro lepší tlumení nárazů a tenčí Flo tounge - jazyk z pěny s vylepšenou ventilací. Pokud bych měl přidat na tomto místě vlastní zkušenost, jednalo se o botu s největší výdrží v historii skate bot (samozřejmě úměrně k funkčnosti). Pokud jste v "TT-čkách" pouze chodili nebo se vozili na skejtu, vypadaly tyhle boty ještě po dvou letech jako nový. Malá revoluce, kterou ale skejtovej svět zahleděnej do vulkanický éry víceméně ignoroval. TT-čka vznikly kromě klasický low verze poprvé i ve verzi high top s "velco strapem" na suchý zip. Vznikly taky v nejrůznějších exkluzivních kolaboracích, zimní verzi nebo ve verzi "one piece", kdy byl celej svršek boty vytvořenej z jednoho kusu kůže a švy byly pouze nakreslený.
Klasickej éS Accel TT

Zimní Accel TT Climate Control
Exkluzivní Accel TT Deluxe
Accel TTL - první bota z jednoho kusu

V té době už to ale bylo se značkou docela nahnutý a potřebovala zásadní impulz, který by jí vrátil na výsluní. Z hlediska Accelu, se očekávaným zachráncem měla stát Accel 3G, kterej pořád razil technickej cupsole proti zdi. Bohužel se mu ani přes mnoho vypepšení jako byla  svrchní ochrana prstů, ještě lepší Flo Tongue a například Heel Lock, díky kterému se pata v botě nehnula z místa, opět nedostalo odpovídající pozornosti ani úspěchu.

Poslední cupsole - Accel 3G
Trošku hip-hopovej: Accel 3G high
Posledním mohykánem v odkazu dědictví modelu Accel bylo představení vylepšené verze vulkanizovaného modelu  - Square One. Jakkoli by se mohlo zdát, že éS jeho přestavením rezignoval na svoje ideály technických bot, není to tak úplně pravda. V předposledním roce existence éS přišla jejich laboratoř pro vývoj technologie speciálně pro skateboarding STI Lab s technologií STI Fusion, která zjednodušeně eliminovala možnost vzniku hlavního defektu vulkanické podrážky - odtržení podrážky od boty. Díky své štíhlé siluetě přinesl Square Two model éS zpátky její oblibu i mezi lidmi, kteří s ní neprožili skvělých 15 let, ale koupili si jí zejména proto, že byla "prostě cool" bez ohledu na její historii. 
První obrázky Square two v klasický éS červený vzbudily docela rozruch.

Fenomén Square Two však neměl dlouhé trvání, protože éS už byl na sklonku roku 2011 hodně vyšťavenej z hledání receptu na porozumění lidem, kteří si nechtějí kupovat boty, které jim pomůžou líp chránit jejich nohy a skejtovat déle a proto na podzim roku 2011 Pierre- André oznámil, že si éS bere "tvůrčí pauzu" čímž jí neformálně pohřbil. Jakkoli jsem vnímal jeho rozhodnutí dost nelibě jakožto člověk, který na éS vyrostl, z dlouhodobého hlediska jsem nucen ocenit jeho rozhodnutí "skončit v nejlepším" i když by měl jistě možnost značku prodat nějaké bonitnější korporaci, která by z ní udělala druhé Adio. 
Kolaborace s člověkem, který to všechno zdokumentoval - Atiba Jefferson


To byl příběh značky éS a historie jeho nejznámějšího modelu Accel, který se stal bestsellerem a víc než 15let se držel na špičce skate bot. Pokud si chcete připomenout jeho slávu, máte poslední šanci vyrazit do obchodů, protože aktuální kolekce Spring 2012 by měla být tou opravdu poslední. Ať se rozhodnete pro kterýkoli z výše popsaných modelů, vždycky dostanete za svoje peníze super skate botu a poctíte tak značku, která víc než 15 let dělala pro skateboarding to nejlepší! Pokud vás historie značky éS zajímá nad rámec toho, co jsem psal já, doporučuju, tenhle timeline vzpomínkovej web.


R.I.P. éS footwear!!

P.S.: Kdybyste měl někdo tu knížku od Atiby Jeffersona, rád jí od vás odkoupím! ;)