Krátký interview s Ericem Dressenem na Thrasheru

Pokud víte, kdo je Eric Dressen, podíváte se na videjko a krátkej video rozhovor s touhle legendou si užijete. Pokud nevíte, kdo je Eric Dressen, nekoukejte na něj a běžte si trošku nastudovat skejtovou historii ;)

Converse Rune Pro II weartest

V posledních několika letech prožívá v oblasti skate bot velký comeback cupsole konstrukce. Díky vývoji oblasti technologie zpracování podrážky se tak stává výrazně konkurenceschopnější vůči svému odvěkému rivalovi - vulkanizované podrážce. Jsou ale značky, které se tímhle trendem nenechaly strhnout a preference vulkaniky je pro ně takřka definující. Typickým příkladem “držení se svého kopyta” je pak značka Converse - ikdyž už cupsole proniká i do jejich skate kolekce ( např. Ka-II a vlastně i původní Ka-ONE), charakteristická vulkanizovaná podrážka je jedním z jejich poznávacích znaků.

Converse Rune Pro II

Přiznám se, že jsem sám moc nevěděl co od “konversek” čekat. Chuck Taylory na běžné nošení měl asi skoro každý a každý se tak mohl na vlastní kůži přesvědčit, že v jednoduchosti je síla a navzdory extrémně tenké konstrukci tyhle boty fungují velice dobře. Vzít si ale boty od Converse na skejta? Jasně, v Americe za ně jezdí pár velkých jmen, ale v době, kdy se skateři zaprodávají všemu možnému není ani tohle záruka, že jste nevyhodili peníze z okna. Takže jsem podrobil model Rune Pro II 20 hodinovému weartestu, abychom byli všichni moudřejší. A jak to dopadlo?

Jak se říká - first thing first! Než začnete skákat schody, musíte si napřed vzít boty na nohy, takže jak sedí? číslování velikostí u Converse odpovídá běžně rozšířeným velikostem. V mém případě US 10,5 = 28,5 cm, takže není třeba sahat po jiné velikosti, než na kterou jste zvyklí. Hned při prvních krocích vás zarazí, jak moc je bota pohodlná. Ačkoli Rune Pro II nemá dnes už běžně rozšířenou vyndavací (drop-in) vložku, z hlediska komfortu se nedá botě nic vytknout.

Na první pohled bota vypadá jako klasický mid-top, ale až na noze zjistíte, že v porovnání například s až nápadně podobným modelem Emerica Hsu 2 je o něco málo nižší, takže vám hezky chrání kotník před nárazem od desky, ale zároveň nabízí dostatečnou volnost při kopání flipů. Šněrování tkaniček je obdobné jako u Half-Cabů od Vansu, takže 6 dírka je umístěná trošku mimo linii ostatních. Pokud chcete víc stability, necháte ji prázdnou a boty si dotáhnete až nahoru, jestli vám vyhovuje volnější nošení, skončíte vázání tkaniček právě na téhle dírce.

Converse Rune Pro II - detail špičky

Celkový tvar boty je na dnešní poměry lehce nestandardní. Zvykli jsme si na nízké boty s minimální vycpávkou a špičkou z jednoho kusu. Pokud si do předchozí věty dosadíte antonyma přídavných jmen, vyjde vám, jaký je Rune Pro II. Celkový pocit je lehce subtilnější, ale ne zas tolik, aby to čemukoli vadilo. Překvapí krátká špička, takže ke svým flipovým kombům budete chviličku hledat cestu. Boty by mohly mít s ohledem na mohutnější zbytek boty malinko širší základnu, která by pak dodávala lepší stabilitu. Takhle je stabilita boty proti zvrtnutí kotníku standardní díky zmíněnému vyššímu tvaru.

Converse Rune Pro II - "Kostonova rulička" - demostrace flexibility

Velkou devízou vulkanizovaných bot je jejich citlivost. Tady je ještě umocněna tenčí vnitřní vložkou. Conversky nepotřebují tzv. “vyšlapávací periodu” takže je prostě vyndáte z krabice, obujete a můžete skejtovat. Dojem z výborného boardfeelu lehce kazí přilnavost podrážky. Zejména v prvních hodinách rozhodně není takový, jaký by se dal u tohoto modelu očekávat. Časem se ale grip boty zlepšuje, tudíž za prvotním zklamáním stojí zřejmě film, který na některých botách zůstává jako relikvie ošetření po vulkanizaci. Jinak je ale Cons Rune Pro II asi nejflexibilnější bota, kterou jsem měl možnost testovat. “Kostonovu ruličku” z ní uděláte jak nic!

Z hlediska odolnosti, což byla oblast, která před testem vzbuzovala největší otazník, nelze Conversu vytknout vůbec nic. Semiš v oblasti tahání po gripu sice lehounce ztratila barvu, ale funkčně je i na konci testu v pořádku. Důvodem masového rožšíření “one-piece-toecap” bot bylo zejména to, že výrobci nevyráběli švy, které by dokázaly vzdorovat tahání po gripu. Nejdřív se švy násobily - dvojité, trojité - pak se usoudilo, že bude lepší. když na špičce radši vůbec nebudou.  Poslední boty, které se snažily jít proti proudu uniformity ( Lakai Caroll 5) dopadly strašně - po necelých třech hodinách švy na panelech na špičce odešly. Rune Pro II naštěstí není tenhle případ, protože švy v namáhaných oblastech se v průběhu testu dokonce nezačaly ani třepit, dokonce ani našité kožené logo na boku se nezačalo odtrhávat. Gumový panel na špičce podrážky sice ztratil pyramidový vzorek, ale nemělo to zásadní vliv na funkčnost.

|Converes Rune Pro II - detail loga na boku

Jedinou slabší oblastí Cons Rune Pro II je tlumení dopadů. Ale ruku na srdce - kolik schodů myslíte, že Rune Glifberg skáče? Tohle je prostě parková bota pro rychlý surfing v parku a bowlu, na techniku ji zas tolik neužijete. Kdyby existovala formule na dokonalou botu, už bysme ji dávno měli všichni na nohách! Pořád ale platí to, čemu se v angličtině říká trade-off : nemůžete mít všechno a soustředěním se na vylepšení jednoho aspektu se zhorší jiný aspekt. V případě Cons Rune Pro II je tak obětována část ochrany při dopadech výměnou za excelentní flexibilitu a pohodlí. Záleží na Vás, co preferujete.

Converse Rune Pro II

Celkově tak Converse Rune Pro II rozhodně nezklamala. Potvrdila to, v čem Converse vždycky vynikalo - lehké, tenké boty s dobrým boardfeelem, a zároveň vyvrátila obavy z toho, že by se jednalo o boty, které budete po týdnu ježdění moci odevzdat popelnici. Z hlediska využití boty jde druhý promodel Runeho Glifberga ve stopách potřeb svého stvořitele . Její silné stránky ocení zejména skateři v bazénech a betonových parcích, kteří nejsou příliš orientovaní na technické triky, ale preferují rychlost a kontrolu nad prknem. Jak se říká, každé zboží má svého kupce a Rune Pro II si svoje příznivce zejména v rádách bowlařů a lidí preferující klasický design určitě najde.

Odolnost 8/10

Flexibilita 10/10

Boardfeel 8/10

Grip 7/10

Dopady 7/10

Pohodlí 9/10

Converse Rune PRO II weartest - JPEG verze článku

Spot Searchlight: Anker park Norimberk

Zřejmě za to schytám příval sofistikovanejch proti-názorů nebo mě prostě někdo nazve totálním idiotem, ale už to prostě musím říct: nebaví mě způsob, jakým se staví skateparky v ČR! Tak a je to venku, příznivci a zaměstnanci Mysticu nebo Fiveramps, pusťte se do mě! Je mi jasný, že výsledek je vždycky kompromisem pro skatery, bikery, bruslaře a všemi milované koloběžkáře, ale prostě mám pocit, že za výsledný peníze, by mohlo vznikat něco hodnotnějšího.

Zejména když člověk sleduje jak se staví parky v Německu a Polsku. Mít v parku zeď z deseti po pas je sice fajn pro závody nebo demo, ale jak často se vám stane, že přijdete do parku a řeknete si: "Deska bych se rozbil na zdi z 10 schodů." Myslím, že nám tu prostě chybí parky, kam by si člověk mohl jít každej den do pohody zajezdit. Nemyslíte, že důvod, proč v ČR skoro nikdo nejezdí bazén je to, že se to nemá kde naučit a proto radši všichni šmrdlaj bedýnky? Betonová díra v zemi v Řepích je sice epesní bazén, ale pro bazénovýho začátečník znamená třímetrový koryto s kachlovým kopingem jistou smrt.

No a proč tady vůbec tuhle filipiku vedu? Nedávno jsme měli možnost projet se v nízkorozpočtovejch parcích od německý firmy Blackriver, teď mě osud zavlál na stránky Anker skateparks, který stavějí parky v dost podobném stylu, možná o něco víc streetové než Blackriver. Mrkejte na jejich dílo v Norimberku, do kterého z Prahy dojedete za 3 hodiny, takže je to skoro blíž než na Moravu. Tenhle park je pro mě ztělesněním všeho, na co jsem výše nadával: poměrně jednoduchej, ale zábavnej a kreativní park, kde máte radost i jenom z toho, že se v něm vozíte. Stejně jako Helmbrechts, o kterém bude ještě určitě řeč. Zatím se kochejte betonovou nádherou úžasnýho norimberskýho parku a řekněte sami, jestli byste něco podobnýho u vás ve městě neocenili...

Aby nazůstalo jen u fotek, Chris Pfanner si do Norimberka zajel starým Broukem a trošku tam naložil:

Skate socks: překvapivě dobrá sranda

Říkal jsem si to už tolikrát: na Berrics na mě mezi věcma, který jsem cíleně chtěl vidět čas od času vyskočila odkaz na video s fotkou skateshopu s názvem Skate Socks. V součsaný době už Berrics produkuje tolik materiálu, že když se k němu dostanete jednou za tejden, projedete si jen opravdu to, co vás zajímá. No nicméně jsem se nedávno nudil a klik jsem na x-tý pokračování videa Skate Socks. Čekal jsem sofistikovaně zabalenej branded content, ale kupodivu jsem se dobře podavil.

Takže o čem S-S (divná zkratka, asi to radši budu rozepisovat) jsou? Retardovaně jednoduchá animace na téma divný lidi v divnejch situacích ve skateshopu, který mluví Steezus Christ. Trošku mi to připomnělo pozdější díly ButteryAss Mondays Donovana Straina, když Berrics teprve začínali. No prostě je to sranda,sice né pro každýho, ale skateři se zasmějou, občas tam padne i nějaká ta silnější myšlenka....

"Skateboarding hates you! It wants you get hurt. Every time you turn around, skateboarding tries to beat you up!" - jedna za všechny ;)

Takže pokud jste Skate Socks až doteď stejně jako já přeskakovali, doporučuju se na ně mrknout. Když chytíte dobrej díl, určitě nebudete litovat!

Rozhodně doporučuju tuhle a tuhle

Sranda, nebo už ne?

O Kostonovi je známo, že si dělá srandu ze všeho a často i sám ze sebe. Je to prostě takovej jeho únik jak se v tom cirkusu, kde se kolem něj točí miliony dolarů nebrat moc vážně, nezbláznit se a vlastně si na tom postavil "docela" dobrou image. No ale to co vyšlo v ruským Esquire už je tak nějak prostě moc na hraně.....ale snad to ještě myslí jako srandu! Doufám...!

Spot searchlight: Pankrácký výzvy

Dneska hodíme opět světlo na méně provařené spoty. Tenhle byl sice už x-krát k vidění v různých médiích, ale mám dojem, že spousta lidí vlastně neví, kde se tohle místečko přesně nachází. Řeč je o minináměstíčku pro trhy na pražském Pankráci. 

 Na plácek se nejlíp dostanete, když pojedete metrem na zastávku Pankrác, vylezete ven a dáte se směrem z centra, přejdete po přechodu na 4 proudovce a jste tam. Je to pokud se nemýlím hned u nejvyšších budov v Praze, tak to prostě musíte najít :)

Povrch tvoří asfalt, na některých místech malinko hrubší, ale celkově, myslím, lehce nadprůměr. K vidění toho všeho všudy není moc - prakticky se jedná o jeden typ lavičky, která je tu ca. v 10 kusech.

Výhodou je, že opěradlo lavičky tvoří krásná kulatina, ovšem zhruba ve výši pasu, takže pokud si nedonesete nebo nevyrobíte skočku, je to docela výzva. Spodní hrana lavičky je sice železná, ale lavička je vyplněná betonem, který je překryt dlaždicemi, na kterých pilně pracuje zub času, takže koeficient slajdovatenosti je tak 0,2.

Hned při odchodu z plácku narazíte na hovadskej set, na kterým si Chad Muska letos oddělal patu při pokusu o noseslide na Supra European Tour. No upřímně řečeno - vysoká zeď z minimálně 15 vyrobená z hrubýho betonu....co chlapec čekal? Alespoň to neposlal přes hubbu na hubu dolu na malý zastřešený plácek pod schodama. V době mé návštěvy ale v těch místech pobývali peneři, takže to atraktvitě místa, jakkoli s viditelností suchýho pácku, moc nepřidalo.

Sečteno podtrženo: tohle místo možná z fotek vypadá celkem fajn, ale pokud nemáte ollie ve výškách nad 80 čísel na litry, tak asi spíš zapláčete nad výsledkem. Nevěště hlavu, v plánu je velkej report z doslova obřadního místa českýho skateboardingu a tam si najde kousek toho svýho štrýtku kažej. Stay tuned!

Jestli Vás někdy zajímalo, jak by vypadal osmý promodel Kostona u éS....

..tak by to vypadalo zhruba nějak takhle. Na rok 2005 docela fajn, ne?

éS Koston 8 sample

Pretty Sweet tour: chceme víc, VíC, JEŠTĚ VÍÍC!!

Před rokem kluci z Girl a Chocolate skateboards posadili všichni svým Pretty Sweet videem. Následovaly sestřihy Lost footage, kde se rozhodně nejednalo o žádný B-side záběry. Aby toho šílenství kolem nich nebylo málo, tak si letos střihli ještě Pretty Sweet tour, který teď Thrasher vydal ve dvou částech. No a jestli si myslíte, že už je to trapný, vokoukaný a starý...tak to teda ani vomylem! Fanynky co dostávaj astmatickej záchvat když vidí Seana Malta, Cory Kennedy a jeho nově objevenej bazénovej talent, Trunk Boys, MJ, Koston, McCrank.....

Zrovna když jste si začali myslet, že svět už nemůže být víc crazy....

...tak přišel Keegan Palmer. Těžko říct kolik klučinovi je. Deset? Dvanáct už je snad i moc. No každopádně takhle nedával ani Tonda Hawk za mlada....skateři končí a nastupujou roboti

Keegan Palmer Part II Elanora from KB Project on Vimeo.

Frank Shaw - bazénový tornádo

Tak tohle je prostě ...WOW!!! Jak když odpálíte bednu se střelným prachem!

FRANK AT LEESIDE from VAGRANT SKATES on Vimeo.

Freedumb airlines: nová značka Dana Drehobla

Nějaký dva vobšoustové

Nevím jak moc se vybaví vám, ale moje představa o něm je jasná - mid-aged holohlavej vousatej týpek spolčenej přes Krooked s Gonzem s cigárem v hubě a nesmyslnýma rádiusovýma liptrick variacema na 5-0 do fakie. Prostě Dan Drehobl si po x-letech dělání designů na trika pro kámoše založil regulérní firmičku pod názvem Freedumb airlines. Fonetický původ je asi jasný a nemá smysl ho moc rozebírat. No každopádně další malá značka z améru, která se k bídákům do ČR zřejmě nikdy nedostane, ale je dobrý vědět, že existuje. Čekujte http://www.freedumbairlines.com/

Dan ve svojí klasice - pivot do fakie

V této souvislosti se sluší zmínit také Danův nedávno vydaný profil na Skateboard Magu, k němuž hraje předělávka songu od Modest Mouse - Devil´s Pitch Work. Nebo ho už předělali M-M a tohle je originál? Jestli se pletu tak mě prosím opravte. Každopádně hodně povedená ditch/radiusová podívaná!

Všechno špatně a přece je to bomba

Pojízdnej skate cirkus kočující od města k městu s vlajkou Mountain Dew a Toyoty (jako fakt?!). Kolotoč na peníze, freakshow jak svině, skateři jako zvířata v zoo, ale když se podíváte na ten sestřih, tak vám prostě musí sklapnout! Salabanzi, Sheckler,Basett, Bachinsky a Bingman to zabíjí tak, že prostě nezbejvá než smeknout!

Happy B-Day Kelly Hart !!

Jeden z největších stylařů pod sluncem Kelly Hart slaví narozky a jelikož ho v Berrics mají rádi, udělali mu k narozkám takovou funny montáž. Kellyho koleno, se kterým marodil celou loňskou sezónu je už očividně v richtiku a sází to tam jak za mlada! Radost na to koukat!

Pivní otroci na tripu vol II : This IS California !!!!

Asi všichni jsme si někdy řikali, že bysme chtěli jezdit v perfektních betonových parcích, super krytých bowlech a halách nebo betonových backyard poolech. Všichni si myslíme, že takovýhle ráje jsou v Americe a prostě hrozně daleko od naší rodný hroudy....nejsou!! Tyhle věci jsou mnohem blíž než kdo kdy předpokládal a jsou daleko hustší, než si dokážete vůbec představit! Německo nám ukázalo, že navzdory jménu dokumentárního filmu o skateboardingu za dob socialismu, ze současný stav německého skateboardingu poměrům v Californii docela hodně přiblížil...

Piva a Jaryho čokorolky tvořily zhruba polovinu nákladu auta

  Někdy v průběhu srpna kámoš Ruda naplánoval trip do parádního betonovýho parku kousíček za německýma hranicema v městečku jménem Helmbrechts. Když jsme pak zjištovali info o firmě, která ho stavila - Blackriver (kdo tuší fingerboardy, je na správný adrese), začala se nám rýsovat vpravdě velkolepá záležitost, protože ačkoli se tahle firma specializuje hlavně na prkýnka pro prsty, má na svědomí taky haldu míst ideálních pro skateboarding...ale hezky popořadě.

Ti za to všechno můžou

V sobotu po obědě naší pivem řádně vybavenou grupu přivítal sám šéf Blackriveru Martin přímo v jejich sídle. Po krátký seznamovačce nám ukázal dřevěnej indoorbowl, který se měl stát naší noclehárnou. Už při pohledu na tohle místo začaly padat první čelisti - neuvěřitelná krytá paráda pro skejtování, párty...prostě cokoli. Martin nám dal klíče a odjel zase pracovat - dát klíče od takovýhleho ráje šesti neznámejm týpkům z cizí země, který z auta vyloží skoro stovku piv, to chce pořádnou odvahu!

Náš hotel - 5 hvězdiček je málo!

No každopádně nebyl čas ztrácet čas - oproti předpokladům nepršelo, takže jsme se párkrát projeli v bowlu a vyrazili nach Helmbrechts. No co o tomhle parku říct? Prostě ryzí dokonalost! Park není úplně vhodný pro techniky, kteří mají rádi manuálky, rovinky, bedýnky, ale to je vidět na první pohled! Tenhle park je prostě ideální na vození se kolem dokola, ježdění přes bouličky, prostě na vyblbnutí. Opět zavládla bezbřehá euforie až do večera!

Juhič - nousgr v Helmbrechtsu

Luky se na tu fotku ani nemusel moc skrčovat

Děti pozor, Babar transferuje!

Ruda chtěl tu bednu asi přeskočit, ale místo toho udělal takovou tu věc když nabouráte do zdi a nějakým záhadným způsobem jí přejedete - wallie jak lusk'

Jaryho testovací polet

Jaryho nosegring při rozjezdu na ten polet

Neni to moc vidět, ale je to kolmý jako prase a při odjezdu se musíte trefit mezi bank a odtokovej kanálek. Na tomhle místě neni easy udělat switch kino, ale někomu to nedělá problém :)

Pluhyho signature - layback jako by se nechumelilo

Po zajištění obživy v místním marketu a kebabu jsme se přesunuli na večerní session do indoor bowlu. Na tu kromě nás a našich piv dorazil Martin a Candy Jacobs - asi nejlepší současná evropská skaterka a )dajně vítězka X-Games. Martin předvedl co to znamená mít lajny v tomhle bowlu totálně v noze s prstem v nose, Candy zabíjela tak, jak se na holčinu jejího formátu sluší. Nejvíc ale samozřejmě přeháněl Jary když sázel totální šílenosti na vetrovým extensionu, jaký Blackriver bowl asi ještě nezažil.

Jary ho crazy combo na šíleným wallridu nešlo ani stíhat fotit! Nejdřív Rock to fakie, pak nose stall...

...otočka na v kapse...fajvo....

....otočka a blut nosegrab! Tohle Blackriver bowl asi ještě nezažil!

Taky za to dostal od bandy pořádnej props!

Všichni noční bowlaři - vpředu Martin a Candy

Candy Jacobs - takhle ste holku ještě jezdit neviděli! - fajvo jak z učebnice!

Kolem desátý večer Matin povídá, že jestli nás už nebaví bowl, můžeme jít na street. Cožpak o to - bowl byl zábavnej ažaž, ale tušili jsme, že to s tím strýtem nebude jen tak.... Takže objíždíme budovu bejvalý porcelánky, motáme se po budově, projdeme halou, kde je asi 20 fingerboardovejch parků, místem, kde se koná mistrovství světa ve fingerboardingu a za plentou za tribunama najdeme...... luxusní privátní street halu! Pouští se hudba a začíná soukromá session! Povrch hodně klouže, což v kombinaci s vypitýma pivama není úplně ideální kombinace, ale na to nikdo nekouká a všichni se můžou přetrhnout, aby si to co nejvíc užili! Kolem půlnoci jde Martin s Candy domů a nechávají nás v hale opět bez dozoru, jen nám ukáže cestu ven a řekne ať při odchodu zhasneme....což opět nikdo nechápe!

Babar na přesunu pokoušel Martiův taildevil

Rudova klasika - celej den piva a večer výzvy z hovadin

Timeshift! Na konci tunelu čeká skvost!

Hmmmmm.....

.....malá paráda!! A všechno jen pro nás!

Babar in paradise!

Juhičova půlnoční výzva - kino přes pyro

Pít se musí....

Blackriver kořala, kterou údajně dělal Candy táta sám doma. Chutná po pendreku, z toho by byl zlej hangover!

Tough life! Smrad und Frühstück!

Tenhle ruskej taxikář s náma jezdil celou cestu!

Ráno se balíme na cestu do dalšího betoňáku, ale hned na první křižovatce si uvědomíme, že jsme v bowlu zapomněli piva. Takže se pro ně vracíme, přijíždí Martin, vyleze z auta a řekne legendární větu: "Good morning guys, do you want to skate my backyard pool?" Asi by se nenašel člověk, kterej by na tuhle otázku řekl ne, takže jedeme za město k jeho baráku, kde za stodolou najdeme neskutečnou betonovou parádu. Tváří v tvář tomuhle luxusu jsme už prostě všichni sborově řvali: "Tohle kurva neni možný!!!" Veškerá ranní rozlámanost musela jít stranou, tohle prostě chceš zažít, takže jsme si postavili židle kolem copingu a strávili u Martina další neuvěřitelný odpoledne plný nejlepšího pool skateboardingu našich mrzkých životů.

První bazén, co má Martin na zahradě

Ten druhej je ale o dost větší pecka!

Nechápeš nic!

Happy owner  Martin.

"Ty vole Babare támhle si zapomněl zamést lísteček!"

Martin nám vysvětluje proč je hrozně důležitý používat při hlazení betonu magensium...myslim, že to nikdo tak úplně nepochopil :)

Pohodlně se usaďte, začíná nejlepší session vašeho života!

Jary to zabil jako vždy a všude!

"Jéé fingerboardy maj  taky ložiska???"

Martin ukazuje Blackriver v akci. Jen čumíme!

Ruda prostě na bazény neni, tak vyzval kiníčko přes pyramidku

Poslední výzvou byl na  první asfaltovo-betonový park, kterej kdy Blackriver postavil. Na fotkách vypadá poměrně nudně, ale naživo se ukázal jako poměrně zajímavě řešenej a dá se v něm užít dost srandy. Martin řikal, že je to práce normálně tak pro deset lidí a oni ho před zhruba deseti lety postavili ve třech lidech! Wow! Jary si dal ještě jeden SKATE s Candy, Juhič s Rudou vyzvali nějaký pekla a ostatní se už jen spíš vozili. Dorazili jsme poslední piváky, sbalili vypitý lahve, rozloučili se s obrovským díky s Martinem a vrátili se tam, kam patříme! Ale vrátíme se, to je jistý!

Na cestě domů jsme se ještě stavili na kukačku v hale jménem Radquartier. Osmnáct metrů široká minirampa, hovadskej bowl s cradlem ve výstavbě a mini megarampa s dopadem do foampitu. Velký štýlo, ale pro naše unavený těla už byla tahle výzva trošku moc. Musíme si nechat něco taky na příště! Martin řikal, že Jan Kliewer z Kingpinu nestačil objet všechny spoty v tomhle regionu za 6 týdnů (!!) takže náš výkon za necelý dva dny byl, myslím, poměrně slušnej!

Neskutečný díky patří Martinovi a Oliverovi z Blackriveru za to, jak nás královsky přivítali a ve všem nám ochotně pomohli! A pro našince je to ponaučení minimálně v tom, že je třeba začít brát fingerboarding hodně vážně, protože tohle všechno vzniklo a stalo se jen díky němu, takže velkej respekt!!

Big thanks deserve Martin and Oliver form Blackriver! Thank you so much for letting us stay and for all your help. You guys are the best! We'll be back for sure...! :)